Lékař má povinnost informovat pacienta o povaze jemu poskytované zdravotní péče nebo vyšetření, ale také o důsledcích, všech alternativách a rizicích (§ 23 odst. 1 zákona o péči o zdraví lidu). Lékař je povinen pacienta informovat i o alternativách léčby, kterou Vám on sám nemůže nabídnout, např. protože není centrem léčby do kterých se daná terapie koncentruje. Je zřejmé, že lékař nemůže pacienta do nejmenších podrobností informovat o všech alternativách a rizicích, protože pacient bez lékařského vzdělání by ani nemusel těmto informacím porozumět. Nicméně je důležité, aby byl pacient informován alespoň zevrubně o všech alternativách a případně s nimi spojených nejzávažnějších rizicích a to takovým způsobem, aby je pacient pochopil. Lékař by tedy v rozhovoru s pacientem měl používat výrazy pro pacienta pochopitelné, např. by měl omezit používání lékařské, zejména latinské terminologie.
Komentáře (1)
Lékař má povinnost informovat pacienta o povaze jemu poskytované zdravotní péče nebo vyšetření, ale také o důsledcích, všech alternativách a rizicích (§ 23 odst. 1 zákona o péči o zdraví lidu). Lékař je povinen pacienta informovat i o alternativách léčby, kterou Vám on sám nemůže nabídnout, např. protože není centrem léčby do kterých se daná terapie koncentruje. Je zřejmé, že lékař nemůže pacienta do nejmenších podrobností informovat o všech alternativách a rizicích, protože pacient bez lékařského vzdělání by ani nemusel těmto informacím porozumět. Nicméně je důležité, aby byl pacient informován alespoň zevrubně o všech alternativách a případně s nimi spojených nejzávažnějších rizicích a to takovým způsobem, aby je pacient pochopil. Lékař by tedy v rozhovoru s pacientem měl používat výrazy pro pacienta pochopitelné, např. by měl omezit používání lékařské, zejména latinské terminologie.